Beton – Pevnost
Model betonu implementovaný pro výpočty pevnosti v CSFM je založen na parabolicko-plastickém diagramu napětí-přetvoření. Tahová pevnost je zanedbána, stejně jako v klasickém návrhu železobetonu.

Implementace CSFM v IDEA StatiCa Detail nezohledňuje explicitní kritérium porušení v podobě přetvoření pro beton v tlaku (tj. po dosažení maximálního napětí uvažuje plastickou větev s εc0 o maximální hodnotě 5 %, zatímco AS 3600 Cl. 8.3.1 předpokládá mezní přetvoření menší než 0,3 %). Toto zjednodušení neumožňuje ověřit deformační kapacitu konstrukcí porušených tlakem. Pevnost je však správně předpovězena, pokud je vedle faktoru zohledňujícího porušení betonu trhlinami (kc2 definovaného na (Fig. 77)) zohledněn nárůst křehkosti betonu s rostoucí pevností pomocí redukčního součinitele definovaného v fib Model Code 2010 následovně:
kde:
α2 je redukční součinitel pevnosti betonu v tlaku definovaný v AS 3600 Cl. 8.3.1
Při použití parabolicko-obdélníkového diagramu napětí-přetvoření je nutné redukovat maximální tlakové napětí tímto součinitelem. Tím se zprůměruje rozdělení napětí v tlačené oblasti tak, aby výsledná tlaková pevnost byla menší nebo rovna tlakové pevnosti vypočtené pomocí diagramu napětí-přetvoření s klesající plastickou větví. Analogický přístup je definován pro obdélníkový blok napětí v kapitole 8.1.3.
Φs je redukční součinitel napětí pro beton. Výchozí hodnota je nastavena podle AS 3600 Table 2.2.3.
β je redukční součinitel zohledňující přítomnost příčných trhlin (v tomto textu také označovaný jako kc2)
f'c je pevnost betonu v tlaku na válcích (v MPa pro definici ).
β je redukční součinitel založený na stejných principech jako součinitel efektivní tlakové pevnosti definovaný v kapitole 2.2.3. Literatura, na základě které je tento součinitel stanoven (včetně kontextu normy AS3600), lze najít v AS3600:2018 Sup 1:2022 CL. C2.2.3.
Beton – Použitelnost
Analýza použitelnosti obsahuje určitá zjednodušení konstitutivních modelů, které se používají pro analýzu pevnosti. Plastická větev diagramu napětí-přetvoření betonu v tlaku se neuvažuje, zatímco elastická větev je lineární a neomezená. Zákon tlakového změkčení se neuvažuje. Tato zjednodušení zvyšují numerickou stabilitu a rychlost výpočtu a neomezují obecnost řešení, pokud jsou výsledná mezní napětí materiálu při použitelnosti jasně pod jejich mezí kluzu (jak vyžaduje AS3600). Proto jsou zjednodušené modely použité pro použitelnost platné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny požadavky na ověření.

Dlouhodobé účinky
Při analýze použitelnosti se dlouhodobé účinky betonu zohledňují pomocí návrhového součinitele dotvarování podle AS 3600 CL 3.1.8 (φcc, standardně uvažovaného hodnotou 2,5), který upravuje sečnový modul pružnosti betonu (Ec) následovně:
Přírůstky zatížení se postupně počítají v pořadí: Předpětí – Stálé – Užitné, s použitím příslušného efektivního modulu pružnosti pro každý přírůstek, jak je uvedeno na Fig. 78. Součinitele dotvarování definuje uživatel v materiálových vlastnostech a musí být vypočteny podle AS 3600 CL 3.1.8.3

Krátkodobé účinky
Pro provedení krátkodobých ověření se provádí další výpočet, ve kterém jsou všechna zatížení počítána bez časově závislého součinitele pro trvalá zatížení. Oba výpočty pro dlouhodobé a krátkodobé ověření jsou zobrazeny na Fig. 78.
Výztuž
Pro nepředpjatou výztuž se uvažuje ideálně pružně-plastický diagram napětí-přetvoření s definovanou mezí kluzu, viz AS 3600 Section 3.2. Definice tohoto diagramu vyžaduje znát pouze základní vlastnosti výztuže – pevnost a modul pružnosti.
Diagram napětí-přetvoření výztuže může být také definován uživatelem, ale v tomto případě nelze uvažovat vliv tahového zpevnění (nelze vypočítat šířku trhliny).

kde:
Φs je redukční součinitel pevnosti pro výztuž. Výchozí hodnota je nastavena podle AS 3600 Table 2.2.3.
fy je mez kluzu výztuže
Es modul pružnosti výztuže
Tahové zpevnění (Fig. 81) se automaticky zohledňuje úpravou vstupního vztahu napětí-přetvoření holé výztužné tyče tak, aby zachytilo průměrnou tuhost tyčí uložených v betonu (εm).



