Idea Statica
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • Přehled oceli
  • Návrh přípojů
  • Návrh ocelových prvků
  • Parametrický návrh
  • Ocelové případové studie
  • Přehled betonu
  • Stěny a D-oblasti
  • Kotvení do železobetonu
  • Průřezy a prvky
  • Betonové případové studie
  • BIM přehled
  • Podporované integrace
  • Checkbot
  • Viewer
  • API
  • Centrum podpory
  • Online kurzy a certifikace
  • Blog
  • Stahování a licence
  • Plány
  • Bezplatný komunitní nástroj
  • Enterprise licence
  • Studenti a univerzity
  • Spočítejte si úspory
  • O nás
  • Kontakty
  • Výzkum & vývoj
  • Distributoři
  • Poznejte naše zákazníky
  • Kariéra
  • Ocel
    Přehled oceliNávrh přípojůNávrh ocelových prvkůParametrický návrhOcelové případové studie
  • Beton
    Přehled betonuStěny a D-oblastiKotvení do železobetonuPrůřezy a prvkyBetonové případové studie
  • BIM & pracovní postupy
    BIM přehledPodporované integraceCheckbotViewerAPI
  • Podpora a Vzdělávání
    Centrum podporyOnline kurzy a certifikaceBlogStahování a licence
  • Ceník
    PlányBezplatný komunitní nástrojEnterprise licenceStudenti a univerzitySpočítejte si úspory
  • O společnosti
    O násKontaktyVýzkum & vývojDistributořiPoznejte naše zákazníkyKariéra
14denní zkušební verze
14denní zkušební verze

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Společnost

  • O nás
  • Partneři
  • Kariéra
  • Patent

Zdroje

  • Zákaznické projekty
  • Případové studie
  • Connection Library
  • Odborné publikace

Práva

  • EULA
  • Zásady soukromí
  • Smluvní podmínky Viewer
  • Licencování

Pomoc

  • Kontakt
  • Cenová nabídka
  • Distributoři
  • Ke stažení
FacebookInstagramLinkedInYouTube

© IDEA StatiCa 2009-2026

Důvěryhodný a používaný po celém světě inženýry, výrobci a konzultanty.

Centrum podporyOvěřovací příkladyBeton v tlaku
Beton v tlaku
SteelVerificationsConnectionEN (Eurocode)

Beton v tlaku

Tento článek je také dostupný v
ENCZDEESFRITPTNLHUROKRPLTHTRVIZH

Beton v tlaku stanovený metodou CBFEM je porovnán s ručním výpočtem podle EN 1993-1-8 a EN 1992-1-1.

Typ přípoje: Patní deska sloupu

Soustava jednotek: Metrická

Navrženo podle: EN 1993-1-8 a EN 1992-1-1

Posuzováno: Beton v tlaku

Ocel: Třída S235

Šrouby: M20 třída 4.6

Beton: C20/25

Geometrie

Kloubová patní deska sloupu je navržena pro sloup HEB 300. Patní deska má rozměry 460×460 mm. Kotevní šrouby M20 4.6 jsou umístěny uvnitř obrysu sloupu, aby se snížila tuhost styčníku. Patní deska je podlita s předpokládanou tloušťkou 30 mm.

Přiložené zatížení

Sloup je zatížen tlakovou silou 2 000 kN.

Ruční výpočet

Obecně

Jsou posuzovány tři komponenty: pásnice a stojina sloupu v tlaku, beton v tlaku včetně podlití, svary. Všechny komponenty jsou navrženy podle EN 1993-1-8 a EN 1992-1-1. V tomto příkladu je posuzován pouze ekvivalentní T-stub v tlaku podle EN 1993-1-8 – čl. 6.2.5.

Norma předpokládá elastoplastické chování patní desky. Při návrhové tlakové únosnosti styčníku se předpokládá rovnoměrné tlakové napětí pod efektivní plochou patní desky rovné návrhové pevnosti betonu v otlačení zvýšené o vliv trojosého stavu napětí, fjd. Efektivní plocha Aeff je konstruována pomocí dodatečné šířky otlačení, c. Tato hodnota se vypočítá podle následujícího vzorce:

c=tfy3fjdγM0c=t\sqrt{\frac{f_y}{3f_{jd} \gamma_{M0}}}c=t3fjd​γM0​fy​​​

kde:

  • t – tloušťka patní desky
  • fy – mez kluzu patní desky
  • fjd – návrhová pevnost betonu v otlačení
  • γM0 = 1,0 – dílčí součinitel spolehlivosti pro ocel

Průřez sloupu je o tuto dodatečnou šířku otlačení zvětšen, pokud nepřesáhne plochu patní desky. Membránové síly jsou pro zjednodušení zanedbány, přestože mohou být poměrně významné, např. v případě sloupů s uzavřeným průřezem.

Návrhová pevnost betonu v otlačení fjd se stanoví podle následujícího vztahu:

fjd=βjFRduAefff_{jd} = \beta_j \frac{F_{Rdu}}{A_{eff}}fjd​=βj​Aeff​FRdu​​

kde:

  • βj – součinitel materiálu základového styčníku, který lze uvažovat jako 2/3 za předpokladu, že charakteristická pevnost podlití není menší než 0,2násobek charakteristické pevnosti betonového základu a tloušťka podlití není větší než 0,2násobek nejmenší šířky ocelové patní desky. V případech, kdy je tloušťka podlití větší než 50 mm, musí být charakteristická pevnost podlití alespoň stejná jako pevnost betonového základu.
  • FRdu – soustředěná návrhová únosnost v otlačení podle EN 1992-1-1 – čl. 6.7; plocha otlačení Ac0 je efektivní plocha Aeff a návrhová roznosná plocha Ac1 musí být geometricky podobná a soustředná s plochou otlačení. Sklon roznosu je poměrně strmý, výška k šířce 2:1.

Zvýšení pevnosti betonu díky trojosému stavu napětí v betonu lze vyjádřit součinitelem koncentrace,

kj=Ac1Aeff≤3.0k_j = \sqrt{\frac{A_{c1}}{A_{eff}}} \le 3.0kj​=Aeff​Ac1​​​≤3.0

Návrhová pevnost betonu v otlačení je pak

fjd=βjkjfcdf_{jd} = \beta_j k_j f_{cd}fjd​=βj​kj​fcd​

Návrhová tlaková únosnost styčníku je Nc,Rd = fjd Aeff.

Tento algoritmus je ve skutečnosti iterační proces, protože efektivní plocha závisí na návrhové pevnosti betonu v otlačení a naopak. Obvykle se v 1. iteračním kroku volí jako efektivní plocha celá plocha patní desky. Se zmenšující se efektivní plochou roste součinitel koncentrace a s dalšími iteracemi roste i návrhová tlaková únosnost styčníku. Zejména u zbytečně velkých patních desek může být nárůst významný, ale obvykle stačí již první iterace k tomu, aby návrhová tlaková únosnost styčníku překročila návrhovou tlakovou sílu.

Příklad

Průřez sloupu je znázorněn na následujícím obrázku:

Prvním krokem je výpočet návrhové pevnosti betonu v otlačení s předpokladem, že celá patní deska je efektivní plochou otlačení, Ac0 = 4602 = 211 600 mm2. Návrhová roznosná plocha musí být geometricky podobná a soustředná s patní deskou. Přesah betonu je 500 mm v jednom směru, ale pouze 100 mm ve druhém. Návrhová roznosná plocha proto může být zvětšena o 100 mm ve všech směrech. Výška betonového bloku je dostatečná, h = 600 mm ≥ (660 – 460) = 200 mm. Návrhová roznosná plocha je Ac1 = 6602 = 435 600 mm2. Součinitel koncentrace je

kj=Ac1Ac0=435600211600=1.435k_j = \sqrt{\frac{A_{c1}}{A_{c0}}} = \sqrt{\frac{435600}{211600}} = 1.435kj​=Ac0​Ac1​​​=211600435600​​=1.435

Návrhová pevnost betonu v otlačení je

fjd=βjkjfcd=0.67⋅1.435⋅13.333=12.756 MPaf_{jd} = \beta_j k_j f_{cd} = 0.67 \cdot 1.435 \cdot 13.333 = 12.756 \, \texttt{MPa}fjd​=βj​kj​fcd​=0.67⋅1.435⋅13.333=12.756MPa

Dále se vypočítá dodatečná šířka otlačení:

c=tfy3fjdγM0=252353⋅12.756⋅1=62 mmc=t\sqrt{\frac{f_y}{3f_{jd} \gamma_{M0}}} = 25 \sqrt{\frac{235}{3 \cdot 12.756 \cdot 1}} = 62 \, \texttt{mm}c=t3fjd​γM0​fy​​​=253⋅12.756⋅1235​​=62mm

A efektivní plocha může být konstruována:

Aeff = 2 · (2 · 62 + 19) · (300 + 2 · 62) + (262 – 2 · 62) · (2 · 62 + 11) = 139 894 mm2.

Návrhová tlaková únosnost styčníku je Nc,Rd = fjd Aeff = 12,756 · 139 894 = 1 784 kN. Je nutná druhá iterace.

Efektivní plocha je uvažována jako plocha otlačení a roznosu do čtverce o straně 660 mm. Součinitel koncentrace pro druhou iteraci je:

kj=Ac1Ac0=435600139894=1.765k_j = \sqrt{\frac{A_{c1}}{A_{c0}}} = \sqrt{\frac{435600}{139894}} = 1.765kj​=Ac0​Ac1​​​=139894435600​​=1.765

Návrhová pevnost betonu v otlačení je:

fjd=βjkjfcd=0.67⋅1.765⋅13.333=15.685 MPaf_{jd} = \beta_j k_j f_{cd} = 0.67 \cdot 1.765 \cdot 13.333 = 15.685 \, \texttt{MPa}fjd​=βj​kj​fcd​=0.67⋅1.765⋅13.333=15.685MPa

Dodatečná šířka otlačení je:

c=tfy3fjdγM0=252353⋅15.685⋅1=56 mmc=t\sqrt{\frac{f_y}{3f_{jd} \gamma_{M0}}} = 25 \sqrt{\frac{235}{3 \cdot 15.685 \cdot 1}} = 56 \, \texttt{mm}c=t3fjd​γM0​fy​​​=253⋅15.685⋅1235​​=56mm

Efektivní plocha je:

Aeff = 2 · (2 · 56 + 19) · (300 + 2 · 56) + (262 – 2 · 56) · (2 · 56 + 11) = 126 394 mm2.

Návrhová tlaková únosnost styčníku je:

Nc,Rd = fjd Aeff = 15,685 · 126 394 = 1 982 kN.

Následující iterace jsou znázorněny ve formě grafu. Je patrné, že tři iterace jsou obvykle dostatečné a návrhová tlaková únosnost styčníku se poté již výrazně nezvyšuje.

Výsledky IDEA Connection

Efektivní plocha v otlačení je v IDEA Connection stanovena jako průnik dvou ploch, aby bylo možné posouzení pro libovolné zatížení a libovolný tvar průřezu sloupu včetně žeber nebo rozšíření. První plocha je stanovena metodou konečných prvků a zobrazuje plochu patní desky v kontaktu s betonem. Druhá plocha je plocha vypočtená algoritmem komponentové metody pomocí dodatečné šířky otlačení c. Software provádí iterace, dokud rozdíl mezi iteracemi dodatečné šířky otlačení není menší než 1 mm.

Tlaková únosnost této patní desky podle IDEA Connection je 1 992 kN.

Porovnání

Únosnost betonu v otlačení v IDEA Connection (1 992 kN) je v tomto případě mírně nižší než při ručním výpočtu s několika iteracemi (2 055 kN), protože efektivní plocha je mírně menší. Rozdíl činí pouze 3 %.

Otevřít v prohlížečiStáhnout