Podrobný popis všech voleb a jejich zadání naleznete v následujícím článku:
Zařízení pro přenos zatížení
Zařízení pro přenos zatížení obsahují dvě entity – patní desku a jednotlivou kotvu. Začněme s patní deskou. Pro určení polohy je nutné vybrat referenční plochu a hranu. Ty definují počátek souřadnic, od kterého se měří vzdálenosti X a Y. Existují dvě možnosti definice tvaru – obdélníková a polygon.
Patní deska je s betonovým prvkem spojena kontaktem, který přenáší tlaková napětí a podle volby uživatele může přenášet i smyková napětí. Lze vybrat ze tří mechanismů přenosu smyku:
- třením
- kotvami
- smykovou zarážkou
Software neumožňuje tyto mechanismy přenosu smyku kombinovat.
Pro možnost přenosu třením je nutné zadat návrhovou hodnotu součinitele tření. Pro možnost smykové zarážky je nutné zadat ocelový profil včetně geometrie a polohy.
Všechny možné konfigurace patních desek naleznete v článku: Base Plates Options.
Patní deska může přenášet buď osamělé zatížení, nebo skupinu sil. Pro osamělé zatížení lze model zatížit šesti vnitřními silami (Fx, Fy, Fz, Mx, My a Mz) v libovolné poloze na patní desce. Pro skupinu sil může uživatel zadat polohy, velikosti a směry sil do tabulky, což umožňuje obecné rozmístění na patní desce. Je důležité zmínit, že patní deska je zatížena bodově a nemá na horní ploše přivařenou žádnou výztuhu ani prvek. Proto je pro správné rozložení zatížení důležité použít relativně tuhou patní desku s poměrně vysokou tloušťkou. Další možností je použít Stub, který řeší problém s tuhostí plechu.
Druhé zařízení pro přenos zatížení, jednotlivá kotva, může být přidáno a propojeno s patní deskou, například pro vytvoření patní desky sloupu kotvené čtyřmi kotvami (viz obrázek níže). Je také možné modelovat samostatné kotvy bez patní desky.
Více informací o propojení s patní deskou naleznete v části Theoretical background.
Z hlediska polohy a geometrie jsou kotvy vztaženy k ploše a hraně bloku, včetně určení relativní polohy stejně jako u patní desky. Samozřejmě je možné zadat délku kotvy v betonu a délku nad povrchem betonu.
Kotvy jsou implementovány ve dvou variantách:
- Předem zabetonované kotvy
- Lepené kotvy
Pro předem zabetonované kotvy se pevnost soudržnosti použije podle EN 1992-1-1 kap. 8.4.2. Kromě toho je možné pro tento typ kotvy zadat typ kotvení stejně jako u konvenční výztuže.
U lepených kotev je možné přímo zadat pevnost soudržnosti, kterou uživatel zjistí z technického listu použité lepicí malty. Upozorňujeme, že je nutné zadat návrhovou hodnotu pevnosti soudržnosti. Následující článek vám pomůže danou hodnotu zjistit.
Všechny možnosti kotev najdete v článku: Single Anchor Options
Podrobný popis chování propojení mezi kotvou a patní deskou je uveden v části Theoretical background.
Známá omezení
Vzhledem k tomu, že Detail je pouze nástroj a nemůže nahradit inženýrský úsudek, je nutné bezpečně porozumět jeho funkcím, výhodám a omezením. Přečtěte si následující omezení, která je třeba vzít v úvahu:
- V části Detail se kotvy kontrolují pouze na pevnost v tahu. Pro kontrolu smyku a interakce je nutné použít Connection.
- Do Detailu lze z Connection importovat pouze modely kotvené přes patní desku přímo uloženou na betonovém povrchu.
Úplný seznam omezení s dalším vysvětlením naleznete v článku: Známá omezení pro 3D detail
Vydáno v IDEA StatiCa verze 24.1
