Modelové entity
V aplikaci Detail zahrnujeme do kategorie modelových entit následující:
- Pruty
- Podpory
- Zařízení pro přenos zatížení
Zadat lze pouze jeden Prut, který lze definovat jako obdélníkový nebo polygonový tvar. Obdélníkový tvar je definován třemi rozměry, zatímco u možnosti Polygon se tvar ve 2D prostoru zadává do tabulky pomocí souřadnic, které lze následně vytáhnout do prostoru. Pro definování obecného tvaru polygonu lze jednotlivé souřadnice vyplnit do tabulky, nebo lze použít funkci kopírování a vkládání z tabulkového programu (například Microsoft Excel).
Plošná podpora se používá k podepření modelu. Tento typ podpory lze zadat dvěma způsoby – dvěma typy geometrie.
- Celá plocha
- Lomená čára (Polyline)
V obou případech je třeba zvolit referenční plochu a samozřejmě definovat stupně volnosti. Podporu lze definovat jako pružnou a pro směr kolmý na zadanou plochu lze použít typ Pouze tlak (Compression-only). Na následujícím obrázku vidíme zadání podpory na celé ploše číslo 4 s vypnutou možností Pouze tlak.
Pro druhou možnost zadání lomenou čárou je k dispozici stejná tabulka jako pro zadání prutů. I zde lze využít funkci kopírování a vkládání nebo zadat souřadnice ručně. Zadaný tvar lze posouvat podél referenční plochy pomocí souřadnic X a Y nebo jej natočit zadáním úhlu.
Je třeba poznamenat, že lomenou čáru lze zadat tak, aby počátek souřadnic byl v těžišti požadovaného tvaru. Poloha bude poté vztažena souřadnicemi X a Y k tomuto těžišti.
Tuhost podpor pro základy
Při modelování můžeme uvažovat dva případy. Pokud modelujeme kotvení do konstrukce, lze podpory považovat za nekonečně tuhé.
V případě kotvení do základového bloku je nutné tuhost definovat správně. Podpory je navíc nutné definovat jako Pouze tlak.
Hodnoty ve směru z (tuhost Kz) jsou převzaty z literatury podle příslušného typu zeminy. Konkrétní příklad naleznete v tutoriálu.
Hodnoty závisí na doporučeních příslušné regionální literatury. Případně lze hodnoty získat od geotechnického inženýra.
Ve vodorovných směrech (Kx a Ky) je situace méně jednoznačná. Naším obecným doporučením je použít hodnotu přibližně 1/10 hodnoty Kz spolu s inženýrským úsudkem.
Přesnějším přístupem by bylo použít iterativní postup, ze kterého jsme naše doporučení odvodili.
Nejprve nastavte Kx a Ky na velmi nízké hodnoty (z výpočetních důvodů se nedoporučuje nastavovat hodnotu přímo na nulu), například na 0,1, a prozkoumejte napětí ve výztuži.
Vzhledem k tomu, že tyto nízké hodnoty vedou k nereálným posunům, je třeba tuhost postupně zvyšovat, aby lépe odpovídala realitě. Cílem je dosáhnout reálnějších hodnot posunů při zachování tahového napětí výztuže na spodním okraji blízko původní hodnotě, s odchylkou menší než 5 %.
